Přehrada Les Království
Vodní nádrž Les Království nedaleko obce Bílá Třemešná je lákadlem pro každého, kdo si chce udělat povedené podzimní fotky. Nachází se zhruba čtyři kilometry od Dvora Králové nad Labem a lze jí navštívit například při cestě do Trutnova nebo Krkonoš.
Přehrada byla postavená v roce 1920 po ničivé povodni, která zasáhla celé údolí Labe až po Pardubice. Stavba trvala rovných deset let. Její cena se tenkrát vyšplhala na částku, za kterou dnes koupíte malý byt v centru Hradce Králové. Výstavba stála pouhých 4,7 milionu korun. Po dokončení výstavby šlo o největší vodní nádrž v tehdejší Česko¬slovenské republice.
Městské lesy Hradec Králové
Do přírody můžeme vyrazit i v Hradci Králové. Na okraji krajské metropole se na ploše 3.800 hektarů rozkládají městské lesy. Kvůli své deset kilometrů dlouhé cyklostezce lákají především sportovce. Rodiny s dětmi mohou do lesů na několik zajímavých atrakcí.
Pro děti je zde vybudované dřevěné hradiště a také lesní pohádková a vodnická stezka nebo planetární stezka. Je zde i ohrada s divokými prasaty Pepinou a Bobem. Svůj výběh tu mají i daňci a další lesní zvěř. Lesy jsou snadno dostupné pěšky, na kole, autem nebo linkou MHD z centra města.
foto: městské lesy Hradec Králové
Babiččino údolí
Babiččino údolí je nejčastěji navštěvováno v letních měsících, přístupné je ale i na podzim. Vede zde několik turistických tras a nezajímavější památky spojuje jedna naučná stezka. Při výletu údolím, lze navštívit park a zámek v Ratibořicích, Rudrův mlýn, Babiččin pomník nebo prameny Haničky.
K nejnavštěvovanějším místům v údolí patří Staré bělidlo, domek u Viktorčina splavu. Původní bělidlo nechala majitelka zámku Kateřina Zaháňská zbořit roku 1830. Po druhé světové válce byl domek vybaven dobovým nábytkem ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Budova a okolí byly později dále upraveny roku 1970 při natáčení filmu Babička.
Hrad Kumburk u Nové Paky
Zřícenina hradu Kumburk se nachází zhruba šest kilometrů od Nové Paky. Pro jeho návštěvu si připravte pohodlné boty do terénu. Avšak… Výšlap do zhruba 300 metrů strmého kopce se vyplatí. Na vrcholu zříceniny je veřejnosti přístupná rozhledna, ze které je vidět prakticky polovina Královéhradeckého kraje.
Podle některých pověstí na hradě v noci straší. Někteří lidé tvrdí, že zde slyšeli hlasy a viděli různé postavy. Podle dalších bájí je zde umístěný poklad, který střeží kohout s ohnivýma očima. Co je údajně pravda je to, že zde byla 11 let vězněna dcera Zikmunda Smiřického. A to kvůli tomu, že se zamilovala do prostého kováře.
Prachovské skály
Výlet do Prachovských skal lidé velice často spojují s návštěvou Jičína – města pohádek. Tato dvě místa jsou od sebe vzdálená pouhých šest kilometrů. Skalní město, o kterých zpívá Ivan Mládek, je přístupné celoročně. Jsou zde pro turisty vytvořeny tři prohlídkové okruhy.
Nejvyšší skály měří až 40 metrů. Turisté mohou využít i několika volně přístupných rozhleden. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Vyhlídka Českého ráje, Americká sluj, vyhlídka prof. Hekena či Císařská chodba.
Adršpašsko-teplické skály
Adršpašsko-teplické skály se neslavně proslavily kvůli množství turistů, kteří sem míří z České republiky i Polska. Kolabován dopravy, dlouhé fronty a přeplněné vlakové nádraží… To na tomto místě není ničím výjimečné. I tak zde mohou návštěvníci narazit až na 90 metrů vysoké skály, hluboké soutěsky, vodopád a dvě jezírka.
Při posledních lokálních povodních byla část skalního města zatopená. Rozvodněná řeka Metuje se vylila ze svého koryta a zatopila část turistického okruhu. Správci tak na den přístup do skal uzavřeli.
Krkonoše a podhůří
Do Krkonoš každým rokem míří lidé z celé České republiky. Jde o nejstarší a zároveň nejhezčí český národní park u nás. Tradičním cílem výletníků je nejvyšší hora České republiky Sněžka s nejvýše položenou poštou v Čechách, pramen Labe, Pančavský a Labský vodopád na úbočí Labského dolu.
Krkonoše byly v minulosti regionem horníků, tkalců a sklářů, ale také pytláků a pašeráků. Šlo o skupiny až šedesáti lidí s náklady tabáku, soli, cukru, kávy nebo koření. Pašerácké příběhy vyprávějí mnohé staré kroniky, pověsti a romány, a nejeden český film.
foto: Miloš Šálek
Kunětická hora
Zřícenina hradu z patnáctého století stojící na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. K pojmenování vrchu se vztahuje pověst z kroniky Václava Hájka z Libočan o Křesomyslově dvořanu Kunakovi, který prý horu pojmenoval svým jménem okolo roku 838.
Legenda praví, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou.
foto: Pavlína Tunegová
Dolní Morava
Horské středisko s celoročním provozem a širokou nabídkou sportovních a rekreačních aktivit včetně adrenalinových. Část obce náleží do Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, a právě ten je dominantou zdejšího kraje. Pod jeho vrcholem pramení řeka Morava, která celou obcí protéká od severu k jihu malebným údolím, lemovaným z obou stran dvěma zalesněnými hřbety.
Podle návrhu architekta Zdeňka Fránka byla na svazích hory Slamník vybudována unikátní rozhledna, nazvaná Stezka v oblacích. Rozhledna byla otevřena 5. prosince 2015 a o této stavbě informoval běžný tisk i specializované architektonické časopisy nejen v České republice, ale i ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu a Rusku.
Toulovcovy Maštale
Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti najdete pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale.
Na pískovcové skalní věži, která stojí na stráni na levém břehu Prosečského potoka u obce Zderaz směrem na Nové Hrady, stojí pískovcová socha zajíce v nadživotní velikosti. Sochu zde nechal okolo roku 1880 postavit novohradský lesmistr Knölle na počest statečného zvířátka, které odvážným horolezeckým výkonem uniklo honicím psům.
Klášterní zahrady v Litomyšli
Klášterní zahrady leží u bývalého piaristického kláštera, mezi dvěma litomyšlskými chrámy nedaleko zámku. Zdobí je altán s výhledem na město, květinové záhony a uprostřed bazén se sousoším od Olbrama Zoubka, který jej městu věnoval.
Klášterní zahrady jsou přístupné celoročně - od dubna do října od 8.00 do 22.00 hodin, od listopadu do března od 8.00 do 19.00 hodin. Návštěvníci a hosté zahrad mohou využít občerstvení v klášterní restauraci.
zdroj: Kudy z nudy / www.commons.wikimedia.org