Los evropský v Krkonoších: Jaké má příchod losů dopady na dopravu a přírodu?

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo nebo zda pouze migrují.

"Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský," sdělil Drahný.

Na tísňové lince Správy KRNAP v neděli 5. května přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa evropského v okolí východokrkonošského Žacléře. "Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil. Ano, lze říci, že na české straně Krkonoš je to první pozorování losa evropského po několika desetiletích," řekl na dotaz  Drahný.

Upozornil zároveň řidiče, aby zejména v okolí Žacléře dbali zvýšené opatrnosti. "Protože srážka s losem může být oboustranně velmi nebezpečná," řekl Drahný.

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch pozorování losa v Krkonoších považuje za dobrou zprávu o stavu přírody. "Vzhledem k tomu, že los se pohybuje v tradičním biokoridoru, je to důkazem smysluplnosti a efektivnosti těchto opatření a jejich ochrany," uvedl Böhnisch.

Los podle správců parku není pro člověka nebezpečný, jde o plaché zvíře, které stejně jako jiní živočichové může být agresivní, zpravidla jen když člověk ohrožuje mláďata v přítomnosti matky. "Los je velmi pohyblivé zvíře a překonává velké vzdálenosti. Aktuálně jsou hlavním problémem pro přežití losů v české krajině lidské překážky v podobě husté silniční sítě," uvedl Drahný.

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Ve střední Evropě je zvířetem původním, ale v 15. století byl vyhuben. Dospělý samec může v českých podmínkách vážit 350 až 450 kilogramů a dosahovat výšky v kohoutku přes dva metry. Samice jsou menší. Losi mají šedohnědou až černou srst. Charakteristická je pro ně velká protáhlá hlava se silným přečnívajícím horním pyskem. V Česku je stabilní populace přibližně 15 jedinců na Šumavě. Ojediněle jsou hlášena pozorování migrujících jedinců i z jiných částí republiky, uvedl KRNAP.

Los není jediným původním a chráněným zvířetem, které se po letech v Krkonoších znovu objevilo. Loni na podzim Správa KRNAP oznámila, že v Krkonoších se znovu usadil vlk obecný. Podle správců parku do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do 11 vlků. O trvalém výskytu vlků svědčí z Krkonoš řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných. Rozmnožování vlka obecného bylo loni potvrzeno u smečky na polské straně hor obývající východní část Krkonoš. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekli zástupci Správy KRNAP.