Za měsíc začíná halové turné kapely Chinaski. Michala Malátného jsme se rozhodli trochu vyzpovídat.

Kapela Chinaski na připravovaném turné Není nám do pláče, které 24. října odstartuje v Ostravě, nabídne, 3D projekci a na jednom koncertě, konkrétně v pražské O2 areně, pak fanouškům hudebníci zatančí haku - tradiční tanec novozélandských bojovníků. Celkem skupina na každém z osmi koncertů zahraje 25 písní.

Více se rozhovořil nejenom o turné zpěvák kapely Chinaski Michal Malátný.

Vypadáš odpočatě, jak už dlouho ne, čím to?

My jsme měli po mnoha letech volný léto, úplně. Schválně nehrajeme před tím turné. Já jsem si užil léto s rodinou a už jsem se po těch dvou měsících vysloveně těšil na hraní. Takže mám z toho radost. Odpočatý zrovna po včerejšku moc nejsem, ale celkově jsem vlastně v pohodě.

Léto s rodinou…a nechtěly děti, ať už třeba zase někam jedeš?

Ne, ne, ne, naopak jsme si na sebe tak zvykli, že když 4.září začala škola a starší dcera šla do školy, tak jsme se jako by rozdělili a byli jsme z toho všichni dost smutný.

Ty máš dvě malé holky, poslouchají rády Chinaski?

Když si doma sednu k pianu a začnu zpívat, tak dcera říká, tati nezpívej. Ale "venku je na nule" to jsem zíral, to holky doma furt jely. Furt si to pouštěly…asi to mají rády.

Mimochodem, "venku je na nule" je fakt skvělá.

Já jsem hrozně překvapený z toho, protože my jsme tuhle písničku udělali v Londýně na tzv. songwritingu. Vůbec jsem neměl pocit, že je to nějak skvělý. Že se něco velkého povedlo. Byl jsem vůbec rád, že jsme něco vymysleli a pak mě překvapila reakce lidí, že to je jako dobrý. Asi jsem se trefil do nějakého pocitu, který s lidmi rezonuje.

Celkově zrajete jako víno.

Začínali jsme jako taková sranda parta kamarádů, co si chce dát pivo, sbalit nějaký holky a k tomu si zahrát si na kytary. Vždycky jsme byli spíš taková mejdanová kapela. Hlavně, aby byla nějaká legrace. Prostě za ty léta, jsme to začali brát víc zodpovědněji. Já nevím, je to prostě můj život a nikdy jsem si to neuměl představit, že vydáme deset desek. Náš sen bylo vydat desku vůbec.

Čekají vás velké halové koncerty, co budete hrát?

Z nový desky zahrajeme asi 8 písniček, celý koncert s námi pojede piano, máme bezvadnou mladou holku, zpěvačku Majdu a bude to namíchaný přesně. 8 nových a pak průřez celou tvorbou. Punčocháče hrát musíme. Bez Punčocháčů si vlastně nedovedeme koncert naší kapely představit. Doufám, že si na své přijdou všichni, co nás poslouchají dlouho, i ti co nás poslouchají chvilku.

Co bude dál?

Co bude dál je ve hvězdách. Rozhodně jsme v takovým laufu, že i když máme čerstvou desku, tak neustále píšeme nový písničky, protože mě to hlavou běží furt. Musí se to využít, dokud máme sílu a nápady a jsme relativně mladý a zdravý, tak prostě show must go on.