Před 85 lety se začala stavět říšská dálnice v okolí Jevíčka

Nejznámější nedokončenou silnicí na území České republiky je takzvaná Hitlerova dálnice. Pod názvem říšská dálnice Breslau (Vratislav) - Vídeň se začala stavět před 85 lety, 11. dubna 1939, v okolí města Jevíčka, stavba pokračovala tři roky. V době svého plánování měla Hitlerova dálnice velký strategický význam - uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek, protínala území, které ještě nebylo pod německým vlivem, procházela kolem významného zbrojního centra v Brně a byla zároveň předmostím pro případnou expanzi na východ.

Pro pochopení smyslu této stavby je třeba si představit tehdejší geografickou situaci. Protektorát Čechy a Morava představoval cizorodý klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě, severu i jihu. Nejužší místo tohoto klínu mezi Orlickými horami a Brnem mělo být přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila již existující systém autostrád v Prusku a Rakousku.

Příhodný terén nabízela zejména protáhlá sníženina Boskovické brázdy, táhnoucí se v příhodném směru sever - jih. Z plánovaného projektu 320 km byl rozestavěn 85 km dlouhý úsek od Městečka Trnávky po Opatovice u Rajhradu. Trasu dálnice lze dobře sledovat hlavně v Boskovické brázdě u města Jevíčko, kde vede volnou venkovskou krajinou stranou obydlených obcí. Upozorňují na ni zřetelné náspy, zářezy a roztroušené zbytky rozestavěných mostních konstrukcí. Patrně nejvýraznějším pohrobkem je pozoruhodný betonový pilíř, který ční ze svahu v bezprostřední blízkosti hráze Brněnské přehrady.

Dnes jsou zbytky Hitlerovy dálnice němou připomínkou nenaplněných velikášských plánů a promrhané lidské energie. Prohlídka neobvyklých monumentů však může zároveň posloužit jako zajímavé zpestření například cyklistických výletů.

Říšské dálnice (německy Reichsautobahnen, zkráceně: RAB) byly dálnice budované v Německé říši v letech 1933 až 1945 jako součást takzvané Sítě říšských dálnic (Reichsautobahnnetz). Dálnice byly plánovány už od 20. let, ale k prvním stavebním pracem se přikročilo až po nástupu Hitlera a NSDAP k moci v roce 1933.

Tyto dálnice se tak v dějinném povědomí spojují s nacistickým diktátorem Adolfem Hitlerem a jeho snahou dát práci nezaměstnaným. Na konci druhé světové války byly mnohé z těchto dálnic pouhými nedostavěnými torzy. Paradoxně některé z nich po válce dotáhly do zdárného konce první vlády Konrada Adenauera.