Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších byla letos naměřená nejnižší výška sněhu za 25 let souvislého měření. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) v uplynulém týdnu zjistili, že sněhová vrstva tam dosahuje mocnosti 4,8 metru. Zimní sezona 2025/2026 se tak bude řadit mezi podprůměrné, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odhaduje, že sněhové pole na jižním svahu Studniční hory by letos mohlo odtát již v květnu.
"Za 25 let souvislého měření v této lokalitě na sněhovém poli, známém pro svůj tvar při odtávání jako Mapa republiky, jde o absolutně nejnižší naměřenou hodnotu," řekl Drahný.
Charakteristický tvar sněhového pole není kvůli souvislé sněhové pokrývce v lokalitě ještě patrný. Na hřebenech Krkonoš podle dnešního ranního hlášení Horské služby je stále 80 až 100 centimetrů sněhu, více ho je na závětrných svazích a ve žlabech.
Nejvíce sněhu na Mapě republiky Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru. Tehdy sněhové pole odtálo až v první dekádě srpna. Naopak dosud nejméně ho bylo naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června 2014.
"Mapu republiky sledujeme dlouhodobě a využíváme dostupné moderní technologie. Poslední roky ji zaměřujeme s pomocí dronů. Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. "Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data," uvedl Drahný.
Mapou republiky se označuje sněhové pole nad Modrým dolem. Každoročně na jaře se rýsuje na úbočí Studniční hory v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Přestože leží na jižním svahu, který na jiných místech odtává nejdříve, zde sníh naopak zůstává nejdéle v Krkonoších.
"Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky," sdělil Drahný.
Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v klidovém území národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou. Když je příhodné počasí, lze ho vidět i z podhůří.
|
zima |
max. výška sněhu (m) |
datum odtátí sněhu |
|
1999/2000 |
15,7 |
1. dekáda srpna |
|
2000/2001 |
6,1 |
3. dekáda června |
|
2001/2002 |
13,4 |
2. dekáda srpna |
|
2002/2003 |
7,6 |
3. dekáda června |
|
2003/2004 |
14,2 |
data nejsou k dispozici |
|
2004/2005 |
15,4 |
22. srpna |
|
2005/2006 |
12,3 |
22. července |
|
2006/2007 |
12,5 |
5. července |
|
2007/2008 |
14,1 |
29. července |
|
2008/2009 |
13,3 |
17. července |
|
2009/2010 |
8,1 |
30. června |
|
2010/2011 |
9,6 |
14. června |
|
2011/2012 |
13,0 |
4. srpna |
|
2012/2013 |
8,8 |
17. června |
|
2013/2014 |
5,4 |
10. června |
|
2014/2015 |
9,7 |
4. července |
|
2015/2016 |
7,3 |
15. června |
|
2016/2017 |
9,5 |
4. června |
|
2017/2018 |
7,5 |
28. května |
|
2018/2019 |
14,5 |
22. července |
|
2019/2020 |
9,5 |
6. července |
|
2020/2021 |
9,6 |
13. července |
|
2021/2022 |
11,2 |
8. července |
|
2022/2023 |
9,7 |
8. července |
|
2023/2024 |
8,0 |
6. června |
|
2024/2025 |
7,7 |
15. června |
|
2025/2026 |
4,8 |
--- |